Víly, víly, víly

Ano, asi jsem trochu nenormální, ale na víly věřím. Když jsem byla menší, chtěla jsem se vílou dokonce stát. Teď mám zase jiné sny, ale na víly nezapomenu. Myslím na ně víc a víc hlavně díky jedné mé kamrádce (ahoj, Klári). Chtěla jsem o nich napsat nějakou knížku nebo alespoň pohádku - mám je opravdu moc ráda, ale říkala jsem si, že o vílách už je toho hodně a to moje dílo by z toho nijak nevyčnívalo, na to já nejsem. Tak se věnuju alespoň magii a víly nosím jenom v hlavě. Kdo ví, třeba se jednou přenesou i na papír a něco napíšu...